Větrní jáma Emma (Emmi Schacht) byla založena roku 1811. Tvořila součást skupiny Nové hlučínské doly (také Mladé alias Reibnitzovi doly), jež vlastnil Ernst Wilhelm sv. p. Reibnitz. Jáma byla vyhloubena svisle a měla hloubku 33,5 m. Sloužila pro odvětrávání porubů v petřkovické uhelné sloji Údolní. Dosahovala až do šikmo uložené sloje Údolní, která zde má prakticky severojižní směr, úklon okolo 30° a mocnost asi 70 cm.

Po r. 1834 byla využívána jako větrní jáma i pro důlní díla, napojená na Kleipeterovu dědičnou štolu, založenou v r. 1834. Datum opuštění ani způsob likvidace jámy není znám. V terénu se na jejím ústf vytvořila mělká propadlina, která je zaplněna různým odpadem.