Štola Dovrchní jih a jáma Hugo

převzato z informační tabule

??
Tato informační tabule nám poskytuje panoramatický pohled na jižní svah Landeku a to na jeho západní část. Zobrazená část horninového masivu náleží ke spodním vrstvám ostravského souvrství svrchního karbonu. Výchozy uhelných slojí jsou pozoruhodnou geologickou zvláštností a ve spojení s hornickou činností uskutečněnou zde na počátku 19. století vytváří komplex světového významu. Části uhelných slojí jsou přímo viditelné (dle starší hornické terminologie vystupují na den) nebo jsou ověřeny vrtnými nebo kutacími pracemi. Ostatní části výchozů uhelných slojí jsou přikryty sutí nebo se nacházejí za objekty. Doprovodnými horninámi jsou zde jílovce, prachovce a-pískovce. Pozoruhodnost geologické stavby pak dotváří proměnlivé úložní poměry a tektonická členitost. Směrem západovýchodním vodorovné uložení vrstev včetně uhelné sloje Arnošt o úklonu 15 ° přechází do bezeslojného pásma pískovců s projevy křížového zvrstvení. Následuje tektonické pásmo, ve kterém je sloj Hugo vyvlečena do vodorovného uložení, které pak přechází do uložení šikmého o úklonu sloje 30°. Postupné pak další sloje Dovrchní, uhelný proplástek, sloj Bruno a Bruno vrchní lávka se vyskytují v šikmém uložení o úklonu 45°. Mocnost slojí se pohybuje v rozmezí 60 – 95 cm. Bývalá hornická činnost je zde dokumentována zákresy předpokládaných ústí původních vodorovných štol ArnoštHugoDovrchní jihBruno a ověřených ústí svislých jam Hugo a Bruno.Na západní část jižního svahu Landeku pak navazuje jeho část východní táhnoucí se podél řeky Odry až ke koblovskému mostu s výchozy slojí ve strmém uložení a s neméně zajímavým uložením vrstev včetně zřetelného výchozu horniny vulkanického původu označené jako „hlavní ostravský brousek“, který tvoří rozhraní petřkovických a hrušovských vrstev ostravského souvrství.
Aktuální stav

Staré mapy