(Ältere Hultschiener Steinkohlengruben)
byla skupina černouhelných dolů, které těžily štolovým způsobem uhelné sloje v návrší Landek v Petřkovicích a v návrší Ludgeřovického lesa.
Historie
Vzniku prvních dolů vedly nálezy výchozů uhelných slojí v roce 1780 na Landeku v Petřkovicích, které byly objeveny slezským důlním měřičem a prospektorem Schulzem z Eislebenu. Dvě nalezené sloje byly později pojmenovány Juliana a Vilemína.
Majitel hlučínského panství v pruské části těšínského SlezskaJohann Adam sv. p. Grutschreiber zahájil dolování na pozemcích okolo vrchu Landek roku 1782. V roce 1782 získal propůjčku 40 důlních měr (pruských). Během krátké doby zde vybudoval prosperující podnik, který dodával uhlí do Pruska, na Opavsko a Krnovsko. Tvořily je doly s názvem Staré nebo Starší hlučínské doly. Pojmenování bylo podle názvu Hlučínského panství, na kterém se nacházely.
Dělily se na skupinu východní, střední a západní.
- K východní patřila důlní pole Juliana, Vilemína, Nový, Poustevník, Štolní a Terezie.
- Ke skupině střed patřila důlní pole dolů Dovrchní – sever a Dovrchní – jih.
- Ke skupině západní, která ležela mimo území Landeku, v návrší Ludgeřovického lesa.
Johann Adam sv. p. Grutschreiber těžil více jak 17 let pouze na původních dvou dolech Juliana a Vilemína a teprve 26. května 1799 získal další propůjčky důlních měr na sloje Poustevník a Terezie.
Jeho syn Josef Adam sv. p. Grutschreiber, který převzal panství v roce 1802, rozšířil důlní pole o další propůjčky na slojích Dovrchní, Nový a Štolní, které získal 20. února 1803. V té době se těžilo celkem v 10 slojích.
Od roku 1803 probíhaly ve vlastnictví dolů časté změny. 25. ledna 1834 byly Grutschreiberovy doly odprodány olomouckému arcibiskupství (vlastníku Rudolfovy hutě). Olomoucké arcibiskupství v letech 1829 – 1834 soustředilo ve svém držení tzv. Staré a Nové doly na Hlučínsku, čímž vznikly tzv. Hlučínské konsolidované doly. 8.listopadu 1839 došlo k dalšímu organizačnímu sloučení s dalšími doly v Kombinované hlučínské doly.
Počátek těžby na hlučínském panství je vcelku podrobně, včetně výkazů těžby, popsán zde.
Současný stav
Lokalizací důlních děl v terénu lze zjistit zřetelné pozůstatky, představované výraznými nálevkovitými propadlinami.
Těžba uhlí
Uložení slojí východní skupiny bylo strmé, u slojí střední skupiny bylo šikmé a obě vycházely na povrch na jižním svahu Landeku, sloj Dovrchní i na svahu severním. V Ludgeřovickém lese se jednalo o sloje ve strmém uložení. V každém důlním poli byla ražena hlavní (denní) štola, případně další vodorovné štoly nadštolového a i podštolového patra. Od poloviny 19. století se dobývalo směrným pilířováním, do té doby se kopalo bez systému dobývání, co šlo vydobýt, to se vydobylo. Dobývaly se petřkovické vrstvy ostravského souvrství. V oblasti Starých hlučínských dolů bylo dokumentováno celkem 10 provozovaných dolů s 12 hlavními otvírkovými štolami a 25 důlních jam. Těžilo se metodou mělkého dolování s uplatněním štolového způsobu otvírky v kopcovitém terénu.
Údaje o dole
Těžba probíhala 1782 – 1850. Roční těžbu můžeme odhadovat na 2000 t, teprve na počátku 20. let 19 století došlo k pronikavému zvýšení těžby, odhaduje se roční těžba 150 až 636 tisíc tun uhlí. Důl měl 1 hlavní, 2 štolní nadpatra, a 1 štolní podpatro. Hlavní štolové patro mělo přímou návazností na hlubinné dobývání (Dolem Anselm/Ed. Urx). Všechny štoly v západní části, byly spolu propojeny v podzemí. Dobývací pole 19 ha. Hloubka dolu byla 97 m. Těžby byla převedena okolo roku 1850 do důlního pole dolu Anselm.
| délka štoly v metrech | číslo na mapě | ||||
| 1780 | nález uhelných slojí na Landeku | ||||
| 1782 | Juliana /východní/ | Juliane | Denní, těžní štola | 491 | 42 |
| 1782 | Vilemína /východní/ | Wilhelmine | Denní, těžní štola | 393 | 40 |
| 1790 | dočasné zastavení těžby | ||||
| 1799 | Terezie /východní/ | Theresie | Denní, těžní štola | 736 | 36 |
| 1799 | Poustevník /východní/ | Einsiedler | Denní, těžní štola | 728 | 38 |
| 1802 | dočasné zastavení těžby | ||||
| 1803 | Štolní /východní/ | Stolln | Denní, těžní štola | 734 | 37 |
| 1803 | Nový /východní/ | Neue | Denní, těžní štola | 150 | 39 |
| 1803 | Nadějná /západní část/ | Hoffnungs | Denní, těžní štola | 137 | ?? |
| po r. 1803 | Dovrchní /střední/ | Schwebende | Denní, těžní štola | 265 | 24 |
| 1806 | Bohatá /západní část/ | Reiche | Denní, těžní štola | 253 | ?? |
| 1850 | pravděpodobné ukončení těžby |
Štoly Nadějná /Hoffnung/ a Bohatá /Reiche/ se nacházejí pod návrším Ludgeřovického lesa.
| STARÉ HLUČÍNSKÉ DOLY | ||||||||
| Název štoly | Druh štoly | Druh jámy | Součást důlního pole | Rok založení | Délka m | Číslo na mapě | ||
| JULIANA | hlavní, D | JULIANA | 1782 | 491 | 42 | |||
| VILEMINA | hlavní, D, P | VILEMINA | 1782 | 393 | 40 | |||
| ŽOFIE | strmá | JULIANA | 1795 | p | 51,6 | 34 | ||
| JAN | strmá | JULIANA | * | 1796 | p | 55,3 | 48 | |
| DAVID | svislá | JULIANA | * | 1797 | s | 27,2 | 51 | |
| POUSTEVNÍK | hlavní, D | POUSTEVNÍK | 1799 | 728 | 38 | |||
| TEREZIE | hlavní, D | TEREZIE | 1799 | 736 | 36 | |||
| ŠTOLNÍ | hlavní, D | ŠTOLNÍ | 1803 | 734 | 37 | |||
| DO VRCHNÍ jih | hlavní, D | DOVRCHNÍ | 1803 | 112 | 24 | |||
| NOVÁ | hlavní, D | NOVÁ | 1803 | 150 | 39 | |||
| DOVRCHNÍ sever | hlavní, D | DOVRCHNÍ | nezn. | 265 | 6 | |||
| POKUSNÁ | strmá | JULIANA | nezn. | s | 15,7 | 57 | ||
| RŮŽENA | hlavní, D | NOVÁ | nezn. | 183 | 70 | |||
| KINZER | svislá | NOVÝ | nezn. | s | 108 | 47 | ||
| BEDŘICH | strmá | NOVÝ | nezn. | p | 96,9 | 53 | ||
| POKUSNÁ | strmá | NOVÝ | nezn. | p | 26,7 | 59 | ||
| REUTER | strmá | NOVÝ | nezn. | p | 73,5 | 60 | ||
| POUSTEVNÍK | strmá | POUSTEVNÍK | nezn. | p | 46,4 | 32 | ||
| MARIE | strmá | POUSTEVNÍK | nezn. | p | 51,6 | 49 | ||
| STROH | strmá | POUSTEVNÍK | nezn. | p | 63,5 | 54 | ||
| REUTER | průzkum. | ST. HL. DOLY | nezn. | 95 | 68 | |||
| STOLNÍ | strmá | STOLNÍ | nezn. | p | 21,7 | 31 | ||
| KAREL | strmá | STOLNÍ | nezn. | p | 53,2 | 46 | ||
| LOUISE | strmá | STOLNÍ | nezn. | p | 61,6 | 52 | ||
| TEREZIE | strmá | TEREZIE | nezn. | p | 42,9 | 30 | ||
| PFEILER | strmá | TEREZIE | nezn. | p | 54,4 | 12 | ||
| JOSEF | strmá | TEREZIE | nezn. | p | 57,6 | 50 | ||
| EMANUEL | strmá | TEREZIE | nezn. | p | 54 | 55 | ||
| VILEMINA | strmá | VILEMINA | nezn. | s | 45,8 | 33 | ||
| POLLI | strmá | VILEMINA, JULIANA | nezn. | p | 65,4 | 56 | ||
| IHME | strmá | VILEMINA, JULIANA | 1810-1820 | p | 76,5 | 58 | ||
Zdroj: WIKI
Odkazy:
KOLEKTIV AUTORŮ. Uhelné hornictí v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Anagram, 2003. S. 206.
MILOŠ, Matěj; KLÁT, Jaroslav; ORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN978-80-85034-52-3. S. 58.
Od nálezu uhlí po utlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 199,200.