Důl Bohatý slojemi

Důl Bohatý slojemi (Reiche-Flötz-Grube) byl černouhelný důl, který se nacházel v Ostravě–Petřkovicích. Jeho základem byla dědičná štola, která protínala návrší Ludgeřovický les.

Na mapě vyznačeno ústí štoly Bohatá slojemi v Petřkovicích.

Kutací práce

V důlním poli Bohaté slojemi probíhalo štolové dobývání od roku 1806. Několik štolových dolů bylo provozováno při severním a hlavně jižním kraji důlního pole v rámci Starých hlučínských dolů. První propůjčky byly Královským pruským vrchním báňským úřadem ve Vratislavi uděleny 16. března 1806 Johanu Adamu Grutschreibrovi, vlastníku hlučínského panství. Důlní pole bylo rozšířeno o další propůjčky ze dne 9.července 1828.

Historie dolu Bohatý slojemi

Důl Bohatý slojemi byl založen v roce 1834, v důlním poli stejného jména, Kapitulou olomouckého arcibiskupství, majitelem Rudolphovy hutě (Vítkovických železáren). Kapitula 25. ledna 1834 odkoupila důlní majetek Starých hlučínských dolů. 

Arcibiskup Rudolph privátně zakoupil 28. 11. 1829 Nové hlučínské kamenouhelné doly. Z jeho závěti tyto důlní pole přešla 26. 3. 1832 na samotné olomoucké arcibiskupství. K nim kapitula přikoupila 25. 1. 1834 Staré hlučínské kamenouhelné doly.

7. prosince 1842 získalo olomoucké arcibiskupství propůjčku na dědičnou štolu Bohatá slojemi.

Hlavním otvírkovým dílem dolu byla dědičná štola Bohatá slojemi (Reichen-Flötz-Stollen). Štola protínala návrší Ludgeřovický les západně od údolí, jímž prochází silnice z Přívozu do Opavy. Štola byla založena na katastru obce Petřkovice a byla ražena východozápadním směrem. Ražba štoly byla zahájena v roce 1834. Do roku 1859 byla vyražena v délce 1 193 m a ražení pokračovalo až do vzdálenosti 1336 m od ústí. V roce 1875 byla ražba zastavena v neproduktivním pohoří kulmských břidlic. Pro zabezpečení základního větrání byla štola na několika místech spojena s povrchem větrními jámami.

Poblíž ústí štoly byla postaveno zařízení dolu s objektem dílen, nářaďovnou, cechovnou a dalšími provozními objekty. U areálu dolu byly provozovány dvě skupiny jednoduchých koksových pecí, v nichž se koksovalo uhlí pro potřeby železářských pecí ve Vítkovicích.

V roce 1875 byla těžba na dole Bohatá slojemi zastavena a dědičná štola byla opuštěna a již mimo provoz. Ústí bylo uzavřeno mřížemi. Zlikvidována byla na podzim 1900, kdy bylo její ústí zazděno. Ke konci 2. světové války byla štola otevřena v délce asi 80 m a sloužila jako protiletecký kryt. Byl v ní vybudován objekt velitelství německé domobrany (Volkssturm) a zároveň zřízen druhý útěkový východ proražením šachtice na povrch. Po válce byl vchod zasypán.

Současný stav

Po některých důlních jámách se v terénu nacházejí stopy ve formě nálevkovitých propadlin. Největší propadlina se nachází na jámě Světlík II v lese Ludgeřovice, která má průměr cca 15 m a hloubku cca 10 m.

Těžba uhlí

Dědičná štola Bohatá slojemi otevírala ve spodních petřkovických vrstvách ostravského souvrství sloje Josef, Salome, Naděje, Přilehlá, Bohatá, Bedřich, Vilém, Ferdinand, Rothschild, Novodvorský, Černá nevěsta, Fanny, Bedřiška, Bohdan a Čeněk. Tyto sloje byly dobývány v letech 1834 – 1876 poruby vedenými podél směrných chodeb ve slojích v jižním a severním křídle důlního pole až po výchozy slojí. Dobývací metodou bylo směrné pilířování. V důlním poli je dokumentováno celkem 17 důlních jam. Důl zasahoval do hloubky 60m, těžba byla prováděna z jednoho hlavního patra a 1 až 3 nadštolních pater a případně z jednoho podštolního patra. [1]

Údaje dolu Bohatý slojemi (Ostrava Petřkovice)

Těžba probíhala v letech 1834 – 1875, v dobývacím poli 85,8 ha, likvidace proběhla okolo roku 1900. Součástí dolu byla 1 dědičná štola a 17 jam.

Název Druh Založení délka štoly/ hloubka jámy
Bohatá slojemi dědičná štola 1834 1336
Naděje větrní jámy 19. st. 34
Naneta 26
Světlík I 76
Větrní (S1) 16
Větrní (V9) 31

 

Situace SDD v DP dolu Lidice

TOPO mapa s vyznačeným průběhem štoly Bohatá slojemi

průběh štoly v kombinací s aktuální ORTO mapou

a kombinace s mapou výškového profilu

Historická /mapa 1/ a aktuální mapa lokality /mapa 2/