Důl Trojice (Dreifaltigkeit Grube) byl štolový černouhelný důl na katastru Lhotky u Hlučína (dnes část Ostrava-Lhotka) v údolí Odry poblíž cesty vedoucí z Petřkovic do Lhotky. Dnes je pod odvalem bývalého Dolu Oskar/Lidice.
Historie
Štolový důl Trojice byl založen v roce 1838 v důlním poli, které neslo stejné jméno. Důl založil měšťanský podnikatel František Magerle z Hradce nad Moravicí, lesní správce statků knížete Lichnovského. Propůjčka mu byla udělena pruským Královským vrchním báňským úřadem ve Vratislavi 9. října 1838 v rozsahu 16 důlních měr a jedné zarážky nálezné jámy. Důlní pole bylo 8. ledna 1867 rozšířeno o další propůjčky. Protože F. Magerle nestačil svým kapitálem na zahájení těžby, vytvořil těžířstvo (Společnost nesla název Těžířstvo František Magerle a spol.) z dalších měšťanů, na které se třetinovými podíly zúčastnili jeho bratr Čeněk Magerle, lesník z Chuchelné, a František Strahler, úředník ze dvora Helveka. Podle tehdejších pruských zákonů vlastnili 61 kuksů (podílů). Zbývajících 61 tzv. vrchnostenský vázaných kuksů z titulu vlastnictví pozemků držel vlastník pozemků Arnošt rytíř Czaderský, majitel statku Hošťálkovice. V těžířstvu potom docházelo k častým prodejům a koupím.
Hlavním otvírkovým dílem dolu Trojice byla dědičná štola František, která byla pojmenována po držiteli koncese Františku Magerlem. Štola byla ražena z údolí řeky Odry poblíž cesty vedoucí z Petřkovic do Lhotky, severním směrem do svahu Ludgeřovického lesa, místně nazývaném Nordpól. Její celková délka byla 279 m.
Vlastnictví dolu Trojice neodolalo tlaku ze strany Vítkovických železáren, takže 5. května 1846 důl odkoupil Salomon Mayer Rothschild. Toto důlní pole bylo začleněno do důlního pole dolu Bohatý slojemi.
Současný stav
V současné době jsou díla zasypána odvalem hlušin z bývalého dolu Oskar/Lidice.
Stínovaný reliéf + strará mapa důlního pole Trojice
Těžba uhlí
Dědičná štola František otevírala pět slojí spodních petřkovických vrstev ostravského souvrství počínaje slojemi Bohdan a konče slojí Novodvorský. Sloje byly dobývány po obou stranách štoly metodou směrného pilířování na zával. Pro přirozené větrání dolu sloužilo 5 větrních jam.
Kromě štoly František byla v důlním poli Trojice vyražena štola Údolní, která byla otevřena jako hlavní důlní dílo ve sloji Fanny po jejím směru. Délka štoly byla 60 m. Pro dobývání sloje Fanny sloužila jedna mělká jáma.
Údaje o dolu Trojice
| Název | Druh jámy | Založení | délka štol v m | hloubka dolu v m | těžba | vytěženo | likvidace | dobývací pole v ha | poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Dědičná František | více účelová | 1838 | 279,0 | 30 | 1838 – 1870 | nevykazována odděleně od ostatních hlučínských dolů | asi 1870 | 218,9 | 5 jam |
| Hlavní Údolní | těžní | 60 | do 1870 | 1 jáma |
Mapa důlního pole dolu Trojice. Pravděpodobně nejstarší nalezená podrobná mapa Ludgeřovického lesa. Je na ní stará cesta z Bobrovníků do Petřkovic, hraniční cesta mezi Lhotkou a Ludgeřovicemi, stará cesta ze Lhotky do Bobrovníků, a také zajímavé území okolo vorwerk meinhof. Je patrné, že les se nerozkládal na celém kopci.
Jako styčné body s dnešními reáliemi můžeme použít:
- Nannette schacht – 1819 – odplyňovací vrt
- Fund schacht – v ohybu cesty – odplyňovací vrty
- Alte sandstein bruche – stále patrné v terénu
V terénu je také možno nalézt tyto vrty /řez A-B z mapy výše/:
|
 |