Z dálky viditelná věž v blízkosti dnešního statku Paseky, náležející k Šilheřovicím. Na internetu v turistických popisech je stavba č. 196 často uváděna jako „Pruská strážní věž“.
Historie
V Zemském archivu v Opavě je uložen podrobný plán místa z roku 1878 – zde je stavba označená písmenem „n„, popsáná jako Wasserhebewerk /česky snad „vodní zvedací dílo“/. Mapa je online dostupná zde.
Na mapě z roku 1882 je stavba na Patlowci označena jako Kunst – Wasserleitung. Na mapě jsem doplnil pravděpodobné vedení směrem k zámku. Původní plán vedení jsem v dostupných archivech zatím nenašel.
V Zemském archivu v Opavě se nachází plán budovy z roku 1930. Do mapy jsem vložil přepisy a překlady, také přibližné měřítko. Z plánů, dle mého názoru vyplývá, že zděná část budovy sloužila jako pumpa pro čerpání vody z řeky Odry. Pumpa byla poháněná parním strojem. Dle půdorysu budovy si proto myslím, že věžovitá stavba sloužila jako komín, je postavena v rohu kotelny. Součástí byl také byt a dílny údržby. V dřevěné části – stodole byly mlátičky a parní pluhy.
Dle řezu A – B usuzuji, že celá stavba byla postavena v romantickém stylu, měla pravděpodobně působit jako strážní hrádek /atika střechy ve tvaru hradeb, dvě malé věžičky/ a proto byl i komín stylizován do podoby strážní věže.
Podle hraniční mapy mezi Habsburskou říší a Pruskem se zde a ani nikde jinde podobná strážní věž nenachází. Hranice byla pouze vytyčená hraničními sloupy. Výřezy jsou z Hraniční mapy zachycující rozdělení Slezska mezi Habsburskou monarchii a Prusko na základě Berlínského míru z 28. července 1742, která vznikla v období 1770-1782.
Celá mapa je dostupná zde.
Součastnost
Na dalším obrázku letecký snímek budovy z roku 2015. Nestojí budova strojovny, zůstala pouze část kotelny, komín a obytná část. Na snímku je dobře patrná koruna komína. Výstup na pozorovatelnu by byl určitě vyřešen jinak.
Fotografie pořízené 20.4.2019