Překlad popisu těžby na Starých hlučínských dolech a Šilheřovických dolech na návrší Landek u Petřkovic z knihy GESCHICHTE DES SCHLESISCHEN BEUG-UND HÜTTENWESENS WESENS IN DER ZEIT FRIEDRICH´S DES GROSSEN, FRIEDRICH WILHELM´S II. UND FRIEDRICH WILHELM´S III. 1741. His 1806.

od strany 615:

---

Během října  1780 našel pan Schmidt z Reichensteinu, který se živil jako důlní měřič, na úpatí Neudeckerských hor (?) u Hlučína (v blízkosti obce Opava) u rakouských hranic, 10 km západně od Bohumína (Oderbergu) dvě souvrství kamenného uhlí po straně toku řeky Odry, které měly mocnost od 30 palců (78 cm) a od 26 palců (68 cm) až k 28 palcům (73 cm).

Tyto sloje kamenného uhlí se roku 1782 v dolech, které se tehdy nazývaly Wilhelmine a Juliane, snažil zmáhat a propachtovat svobodný majitel panství, baron von Gruttschreiber . Uhlí bylo dobré kvality, a tak bylo rozprodáno za vysokou cenu, 4 groše za scheffel /asi 74 litrů/, do kovářských dílen v Opavě a okolí. Hrabě Friedrich Wilhelm von Reden si od této těžby hodně sliboval, přičemž počítal nejen s dobrým odbytem této suroviny v Rakousku, nýbrž i ve Wroclavi, neboť se uhelná sloj dala do těchto míst snadno dopravit vodní cestou až o 2 groše levněji než uhlí z Waldenburgu /Wałbrzych v PL?/.

---

Důl Wilhelmine

V roce 1782 tedy nařídil, aby byla zaražena štola Wilhelmine 40 láter (83,76 m) hluboko do země pod okrajem výběžku pod hřebenem kopce. Štola měla být zaražena ½ látra (asi 1 metr) nad nejvyšší stav vody v řece Odře. V roce 1786 byla tato štola 90 láter dlouhá (188 m); tehdy bylo uskutečněno hloubení pod úrovní dna šachty; zároveň došlo i k prohloubení hlavní jámy v hloubce 10 látrů (20,9 m). O odvádění vody z dolu se staral vždy jeden člověk. Odtěžování uhelného pilíře bylo prováděno nepravidelně směrným štolováním; uhelná sloj se často ztrácela;

Těžba a odbyt uhelné sloje Wilhelmine tehdy činila:

	vytěženo m3					prodáno m3			% prodáno z celkové těžby	vytěženo do zásoby m3
	velké kusy	malé kusy	celkem	% velkých kusů	% malých kusů	velké kusy	malé kusy	celkem
1784/85	?	?	?	?	?	62,53	513,30	575,83	?	?
1786/87	42,29	531,76	574,06	7,37	92,63	46,21	190,18	236,39	41,18	337,66
1787/88	103,60	956,56	1060,16	9,77	90,23	89,39	791,80	881,19	83,12	178,97
1788/89	138,16	1316,31	1454,47	9,50	90,50	137,86	889,72	1027,58	70,65	426,89

Osazenstvo dolů bylo kolem roku 1789 2 až 4 muži, později se přidalo 6 až 7 vozačů, provoz dolu tedy zajišťovalo 2 – 11 mužů.

1790 byly oba doly kvůli velkým zásobám vytěženého uhlí odstaveny, v roce 1792 zůstal v provozu pouze důl Wilhelmine.

Ražení štoly bylo kvůli nepravidelnému výskytu uhlí  pozastaveno a těžba kamenného uhlí musela být přemístěna do hlavní (denní) jámy; díky záplavám  a povodním došlo ke ztrátám ve výši 17 427 Scheffeln vytěženého uhlí; havíři tedy museli tuto škodu postupně uhradit ze svého.

V roce 1794 došlo k propadu sloje v přibližné vzdálenosti 72 láter (150,5 m) od těžební šachty /Förderschacht/, do které bylo sice možno opět nafárat, avšak tato sloj již změnila směr a byla v jiném směru od svahu. Postupem času opět docházelo k úbytku uhelné sloje v té samé hloubce pod povrchem země, takže se za účelem lepší cirkulace vzduchu v prostorách štoly musely vytěžit horní část uhelného pilíře a prorazit větrnou jámu. 

Znovunalezená sloj byla sice mohutná asi 3 látra (6,27 m), ale jelikož důl Wilhelmine měl být vykután nad úrovní šachty od denní jámy směrem jižním až pod úroveň štoly, snažili se horníci o to zarovnat její dno. K tomu však nedošlo, a tak došlo roku 1802 k přerušení provozu dolu Wilhelmine. 

---

Scheffel – objemová jednotka. Odkaz na převodní tabulku na litry podle regionů. Podle mně je nejblíže – Breslau in Schlesien, alter Scheffel – 73,94 Rauminhalt in Liter ???  –  1 Scheffel = 73,94 litrů

Látro – od roku 1742 do května 1816 slezské látro s 80 vratislavskými couly (1 coul = 2,4 cm), což odpovídá 191,93 cm. Od roku 1816 do konce roku 1871 pruské látro = 80 pruských palců = 209,4 cm. Jeden pruský palec 2,62 cm.

---

Důl Juliane

Na dole Juliane byla uvedena do provozu hořejší štola, která byla dlouhá 103 láter (215,27 m). 1788 bylo pomocí třípalcové pumpy vyhloubena 7 láter (14,63 m) hluboká jáma spolu s několika novými šachtami, kromě toho jáma z roku 1794 24 láter (50,16 m) hluboká, která ovšem zaznamenala úbyt výskytu uhelného sloje a nepřízeň počasí. Ovšem více než tyto nedostatky se stal velkým problémem nedostatečný odbyt uhelné sloje, což bylo z důvodu toho, že kamenné uhlí bylo velmi křehké a ne příliš čisté; náklady na odvoz uhlí se zvýšily, neboť v důsledku výstavby vodního stavidla u Koselu /dnešní Koźle v PL/ došlo k přerušení lodní dopravy na řece Odře. V důsledku konkurenčního prostředí u dolů v Moravské Ostravě a v Šilheřovicích (Schillersdorf) docházelo k významnému snižování odbytu uhelné sloje do Rakouska. Již v roce 1786 byl proto provoz dolu Juliane značně omezen.

1787 nedošlo ke stanovení polohy uhelného sloje nacházející se na západním svahu směrem od dolu Juliane.

1788 nenechal baron von Gruttschreiber na radu hraběte Redena osadit důl Juliane horníky. Na místo toho chtěl přesunout všechnu svou energii do dolu Wilhelmine, což se mu i podařilo. Teprve, když se ukázalo, že u dolu Wilhelmine dochází k úbytku výskytu uhelné sloje, ujal se roku 1794 baron von Guttschreiber  opět šachty v dole Wilhelmine, jejíž provoz však byl vzhledem k přetrvávajícím potížím s těžbou pozastaven.

Osazenstvo dolů byli kolem roku 1789 2 až 3 havíři a dále 2 až 4 vozači, dohromady tedy 2 – 7 mužů.

Těžba a odbyt uhelné sloje Juliane tehdy činila:

	vytěženo m3					prodáno m3			% prodáno	vytěženo do zásoby m3
	velké kusy	malé kusy	celkem	% velkých kusů	% malých kusů	velké kusy	malé kusy	celkem
1784/85	?	?	?	?	?	35,67	466,87	502,53	?	?
1786/87	37,89	204,76	242,65	15,61	84,39	31,52	622,91	654,44	269,71	..
1787/88	69,19	434,05	503,24	13,75	86,25	53,72	440,97	494,69	98,30	8,55
1788/89	1,85	5,92	7,77	23,81	76,19	1,85	40,48	42,33	544,76	..

---

Doly Theresia a Einsiedel

Jako náhradu za oba zanikající doly Wilhelmine a Juliane se snažil baron von Gruttschreiber roku 1799 zmáhat dvě nové vrstvy uhelného sloje v dole Theresia a Einsiedel u Hlučína, přičemž ražení/těžbu/ tohoto nerostu ve výše zmíněných dolech nařídil baron již  v roce 1799. Tento hodnostář se snažil spravovat oba doly dle předem připraveného plánu a celkem úspěšně.  Když došlo k poklesu nálezu uhelné sloje v dole Theresie, snažil se to vyrovnat tím, že vykutal příčnou chodbu šachty, která směřovala  na východ od štoly a která spojovala theresiánské uhelné sloje s těmi v dole Einsiedel, Wilhelmine und Juliane. Doly Theresia a Einsiedel byly financovány společně. 

Osazenstvo dolů bylo v roce 1803 39 mužů, mezi nimi bylo 17 cizinců, v roce 1804 to bylo 55 mužů.

Těžba a odbyt uhelné sloje na dolech Theresia a Einsiedel tehdy činila:

	Die Förderung Scheffel	Der Absatz Scheffel	Die Einnahmen Rthlr. I gr. | pf.			Die Ausgabe Rthlr. | gr. | pf.			Der Worth des Bestandes Rthlr. | gr. [ pf.
1801, in 6 Monaten .	18 382	15 630	2 038	19	11 3/5	1 811		_	568	—	__
1803, in 9 Monaten	20 877	18 249  1/2	2 960	6	9 3/5	2916	—	—	273	—	9 1/5
1804,in  6 Monaten	23 523	15 717	2 558	—		2 464	20	8 3/5	?	—	—
1806, in 6 Monaten	23 635	16 422	1892	—	—	2 619	—		?	?	?

 

V roce 1803 bylo objeveno na řece Odře u Hranetzniku v blízkosti Hlučína /Lhotka u Hlučína/ ještě dalších pět uhelných slojů. V těžebních dokumentech je o nich následující zmínka: jednalo se o Dovrchní, Štolní a Novou slůj (1803), případně Bohatou uhelnou slůj (1805). Vyhledávací dokumenty se nezmiňují o těchto uhelných nalezištích.

---

Šilheřovické doly

V roce 1780 byly na území Šilheřovic (Schillersdorf) nalezena naleziště černého uhlí, která patřila svobodnému panu von Eichendorfovi, což i později potvrdil horník, který byl vyslán na místo výskytu kamenného uhlí hrabětem Redenem. Brzy nato narazil i generál poručík von Wedell bezprostředně na ložiska uhlí v té samé lokalitě, která se bezpochybně rozprostírala u břehů řeky Odry, v blízkosti obce Koblov (Koblau) 6 km jihozápadně od Bohumína (Oderberg), jižně od Šilheřovického lesa, jehož území spadá do této oblasti.  Generál poručík von Wedell  při nálezu těchto nerostných  ložisek poznamenal, že by se řeka Odra mohla stát splavnou pro malé lodě převážející uhlí, pokud by země nebyla tak složitě rozdělena.

1787 začal baron Eichendorf kutat v dolech v blízkostí obcí Šilheřovice (Schillersdorf) a Koblov (Koblau), jelikož mu byly propůjčeny důlní míry. Heinitz nazýval tento důl Eichendorfovým, v těžebních spisech se dočteme o Nanettě ze Šilheřovic (Schillersdorf) nebo Koblova (Koblau), přičemž vydolovaná uhelná slůj měla být 24 až 30 palců (62,82 – 78,525 cm) mohutná, avšak samotné uhlí bylo pouze průměrné kvality. Vytěžené uhlí bylo s postupující prací na šachtě čím dál méně použitelné a postupně dokonce ztrácelo svůj tvar a začalo se drolit. Když se roku 1788 důlní mistr Schöne pokusil zapálit v šachtě trochu slámy kvůli lepší ventilaci vzduchu v důlním prostoru, shořela od ohně i uhelná slůj. Důlní mistr se následkem vzniklého ohně zplodinami udusil.

V bezprostřední blízkosti hlučínské oblasti, přibližně 20 láter (41,8 m) západním směrem od Eichendorfova dolu, bylo možno narazit na dvě uhelné sloje o mohutnosti 18 a 20 palců (47,12 cm a 52,35 cm) , a asi 20 láter (41,8 m) dále odsud se nacházely místní doly Wilhelmine a Juliane.

Těžba kamenného uhlí ve štole Nanette se však v průběhu času vydala špatným směrem a od roku 1790 byl její provoz kvůli množství venkovních zásob odstaven.  

V roce 1792 byla pozastavena těžba na dole Nanette. Byla vytvořena nová kutací pole a k tomu přistaveny nové příkopy, které měly být spojeny se štolou dlouhou 125 látrů (261,25 m). Avšak ani tam nedocházelo k ražbě uhelné sloje o mocnosti ½ látrů (1 m). Slůj se tedy musela vydolovat kutáním v blízkosti břehu řeky Odry tak, aby se dokázalo zajistit místo podzemní chodby štoly, které by umožnilo snadnější přepravu uhelné sloje a nabídlo efektivnější řešení za nepříznivého počasí a při nekontrolovaném zatékání povrchové vody do šachty. Kolem roku 1800 byl znovu uveden v provoz důl Nanette, avšak bez větších těžebních úspěchů. 1805 byly nově zmáhány /zaraženy/ doly Philippine, Clementine a Johannes v Koblově (Koblau).

Osazenstvo dolů byli kolem roku 1788 2 muži, v roce 1789 je tvořili 2 horníci a 2 vozači.

Těžba a odbyt uhelné sloje na dole Nanette tehdy činila:

	Těžba /Scheffel/		Prodej /Scheffel/		Příjmy			Výdaje			Hodnota zásob
	velké kusy	malé kusy	velké kusy	malé kusy	Rthlr.	gr.	pf.	Rthlr.	gr.	pf.	Rthlr.	gr.	pf.
1787/88	26	1167,5	26	372,5	—	—	—	—	—	—	—	—	—
1788 bis ult. März 1789	438,5	2281,5	129,5	888,25	—	—	—	—	—	—	—	—	—
1801, 1. Halbjahr.	6272		3843,5		541	8	2,4	431	—	—	548	—	—
1803, 9 Monate	6765		2838		447	—	—	432	—	—	568	4	9,4
1804, 6 Monate	5749		2014		318	—	—	390	18	8	—	—	—
1806, 6 Monate	5418		1760		269	—	—	312	—	—	—	—	—

Přepočet na m3:

	Těžba m3		Prodej m3		Příjmy			Výdaje			Hodnota zásob
	velké kusy	malé kusy	velké kusy	malé kusy	Rthlr.	gr.	pf.	Rthlr.	gr.	pf.	Rthlr.	gr.	pf.
1787/88	1,9	86,4	1,9	27,6	—	—	—	—	—	—	—	—	—
1788 bis ult. März 1789	32,4	168,8	9,6	65,7	—	—	—	—	—	—	—	—	—
1801, 1. Halbjahr	464,1		284,4		541	8	2,4	431	—	—	548	—	—
1803, 9 Monate	500,6		210,0		447	—	—	432	—	—	568	4	9,4
1804, 6 Monate	425,4		149,0		318	—	—	390	18	8	—	—	—
1806, 6 Monate	400,9		130,2		269	—	—	312	—	—	—	—	—

Přepočet na tuny, počítána sypná hmotnost uhlí 905 kg/m3:

	Těžba v tunách			Prodej v tunách			rozdíl – tedy vytěžené neprodané	podíl prodeje v %
	velké kusy	malé kusy	celkem	velké kusy	malé kusy	celkem
1787/88	1,741	78,187	79,929	1,741	24,946	26,688	53,241	33,4
1788 bis ult. März 1789	29,366	152,792	182,158	8,673	59,486	68,159	114,000	37,4
1801, 1. Halbjahr			420,036			257,399	162,637	61,3
1803, 9 Monate			453,052			190,061	262,991	42,0
1804, 6 Monate			385,011			134,878	250,133	35,0
1806, 6 Monate			362,843			117,867	244,976	32,5